Superpolda. Vždycky jsem chtěl byl profík, který chytá levou zadní všechny grázly, zločince a jiný odpad společnosti. Když jsme se s kámošem přihlásili k CI6 očekávali jsme výcvik jako ve filmu: pátrání po stopách, infiltrování do mafie, psaní tajných zpráv a hlavně stará dobrá sledovačka. Co čert nechtěl přihlásili jsme se do jakési divné organizace, která ani neexistovala. Cvičili nás jako psy. Tahali nás blátem, stříleli nám nad hlavou, běhali jsme s těžkým rancem na zádech, převlékali za ženské a spoustu jiných šíleností. Prej aby nás nepřítel neodhalil. Příště až si budu hledat práci, tak napřed zkusím supermarket. Radši tahat nákupní vozíky než se probudit uprostřed noci s kuklou na hlavě, svázanýma rukama a za povelu instruktora: "utíkej, cvičíme útěk z nepřátelského zajetí", vyrazit hustou divočinou. Na druhou stranu, práce jako práce.
(vyňato z veřejného měsíčníku tajných služeb)